Jaká součást nebo mechanismus se používá při kompilaci rozšiřujících funkcí v programovacím jazyce?

V Androidu jsou rozšiřující funkce (extension functions) kompilovány pomocí mechanismu statických metod v generovaném bytekódu. Při kompilaci se rozšiřující funkce mění na statickou metodu, která přijímá jako první parametr objekt, na který se vztahuje.

Například rozšiřující funkce fun String.foo() je kompilována do statické metody s parametrem typu String. To umožňuje volat funkci, jako by byla metodou třídy, i když ve skutečnosti je to samostatná statická funkce.

Klíčovou součástí jsou tedy statické metody v bytekódu, které implementují rozšiřující funkce.