Jak lze vytvářet testy podle metody tříd ekvivalence?

Metoda ekvivalentních tříd dělí vstupní data do skupin (tříd), uvnitř nichž se považuje chování systému za stejné. Testy jsou vytvářeny pro každou třídu, představující typickou hodnotu nebo hraniční podmínky této třídy.

Kroky pro tvorbu testů:

1. Identifikace vstupních dat: Určete všechny vstupní parametry nebo podmínky pro testovanou funkčnost.
2. Rozdělení do ekvivalentních tříd: Rozdělte rozsah možných hodnot každého vstupního parametru na skupiny (třídy), tak aby systém zpracovával všechny hodnoty uvnitř jedné třídy stejně. Identifikujte platné a neplatné třídy.
3. Výběr reprezentativních hodnot: Z každé identifikované ekvivalentní třídy vyberte jednu nebo více testovacích hodnot, které ji reprezentují. Obvykle se vybírá typická hodnota z třídy a při analýze hraničních hodnot i její hraniční hodnoty.
4. Vytvoření testovacích případů: Kombinujte vybrané reprezentativní hodnoty z různých tříd pro všechny vstupní parametry.

Příklad pro pole "Věk" (celé číslo od 1 do 120):

• Platné třídy:
  • [1, 120] (například 30)
• Neplatné třídy:
  • (<1) (například 0 nebo -5)
  • (>120) (například 121 nebo 200)
  • Není číselné hodnoty (například "abc" nebo "")

Testovací případy založené na ekvivalentních třídách:

• Vstup "30" (platný)
• Vstup "0" (neplatný)
• Vstup "121" (neplatný)
• Vstup "abc" (neplatný)

Tato metoda snižuje počet testů, aniž by ztratila podstatnou část pokrytí, protože předpokládá, že testování jedné hodnoty z ekvivalentní třídy je dostačující pro všechny hodnoty této třídy. Často se používá ve spojení s analýzou hraničních hodnot ke zvýšení efektivity.