Jaké případy je třeba vzít v úvahu při použití rekurze?

• Základní případ: Je nutné definovat podmínku ukončení rekurze, aby nedošlo k nekonečné smyčce. Rekurzivní funkce by měla přestat volat sama sebe při dosažení základního případu.
• Změna stavových proměnných: Při každém rekurzivním volání je třeba upravit argumenty nebo stavové proměnné tak, aby se nakonec dosáhlo základního případu.
• Hloubka rekurze: Příliš velká hloubka rekurze může vést k chybě přetečení zásobníku (Stack Overflow Error), zejména v jazycích s omezenou velikostí zásobníku.
• Výkon: Rekurzivní volání může být méně efektivní než iterativní řešení (pomocí smyček), kvůli dodatečným nákladům na volání funkcí a správu zásobníku.
• Rekurze na konci: Pokud je rekurzivní volání poslední operací ve funkci (tail recursion), některé překladače a interpretéry ji mohou optimalizovat, čímž se předchází přetečení zásobníku.
• Čitelnost a srozumitelnost: Rekurzivní kód může být složitý na pochopení a ladění, zejména pro nezkušené vývojáře.
• Paměť: Rekurze spotřebovává paměť pro uložení každého volání na zásobníku.

Příklad (výpočet faktoriálu):

def factorial(n):
    # Základní případ
    if n == 0:
        return 1
    # Rekurzivní volání s úpravou stavové proměnné
    else:
        return n * factorial(n - 1)