Zásobník je vytvořen operačním systémem v okamžiku spuštění procesu, ještě před začátkem vykonávání kódu programu. Při spuštění procesu OS alokuje oblast paměti pro zásobník, která se bude používat pro ukládání lokálních proměnných, návratových adres a parametrů funkcí. Tímto způsobem zásobník existuje od samého začátku provádění programu a je automaticky spravován při voláních a návratech funkcí.

Předchozí Další