Pokud máte 10 polí a 100 případů, kolik případů zůstane při párovém testování?

Při párovém testování (pairwise testing) počet testovacích případů přímo nezávisí na celkovém počtu všech možných kombinací, ale snaží se pokrýt všechny možné párové kombinace hodnot z různých polí.

Pro 10 polí, kde každé pole může nabývat hodnot, bude počet testovacích případů při párovém testování výrazně menší než 100, a ještě méně než 100 000 000 000 (pokud předpokládáme, že každé pole má alespoň dvě hodnoty).

Přesný počet testovacích případů závisí na:

• Počtu hodnot, které může každé pole nabývat.
• Použitém algoritmu pro generování párových kombinací (například IPO, IPOG).
• Dosahované úrovni pokrytí (například pokrytí všech párů, částečné pokrytí).

Obecně platí, že pro n polí s m hodnotami v každém, se počet testovacích případů při párovém testování obvykle pohybuje v rozmezí O(m * log n) nebo O(m^2 * log n), což je řádově méně než úplné faktoriální testování.

S 10 poli a 100 stávajícími případy, pokud chceme použít párové testování, bude počet testovacích případů, které jsou speciálně pro párové testování generovány, pravděpodobně méně než 100. Některé z existujících 100 případů mohou být pokryty generovanou sadou, ale samotná sada pro párové testování je vytvářena nezávisle.

Nelze jednoduše "nechat" případy ze stávajících 100. Je nutné vygenerovat novou sadu případů, optimalizovanou pro pokrytí párů. Tato nová sada bude výrazně menší než 1024 (pokud je každý pole booleanové) a ještě méně než 100. Přibližně se počet případů může pohybovat od 10 do 30-50, v závislosti na počtu hodnot a použitém nástroji/algoritmu.