Jaký je rozdíl mezi smlouvami řízenými spotřebitelem (Consumer Driven Contracts) a smlouvami řízenými výrobcem (Producer Driven Contracts)?

Pokud jde o Smlouvy řízené spotřebitelem (CDC), spotřebitel definuje formát dat, který od služby očekává, a vytváří smlouvu (specifikaci očekávání). Poskytovatel tuto smlouvu používá k ověření, že jeho služba splňuje požadavky spotřebitele.

U Smluv řízených výrobcem (PDC), poskytovatel služby definuje formát dat, který jeho služba poskytuje, a vytváří smlouvu. Poté spotřebitel tuto smlouvu používá, aby se ujistil, že může správně pracovat s daty poskytovanými výrobcem.

Klíčový rozdíl spočívá v tom, kdo iniciuje tvorbu a správu smlouvy a kdo nese hlavní odpovědnost za její aktualizaci podle svých potřeb/možností.

Porovnání:

Aspekt	Smlouvy řízené spotřebitelem (CDC)	Smlouvy řízené výrobcem (PDC)
Iniciátor	Spotřebitel	Výrobce
Odpovědnost za aktuálnost	Spotřebitel (pro své potřeby) a výrobce (pro shodu)	Výrobce
Hlavní cíl	Zajistit, že služba splňuje potřeby spotřebitele	Zajistit, že spotřebitelé mohou službu používat
Přesun rizika	Snížení rizika selhání pro spotřebitele při změně služby	Snížení rizika selhání pro výrobce při změně spotřebitele

CDC je vhodnější pro architekturu mikroservis nebo když má jeden výrobce více různých spotřebitelů s různými požadavky. PDC je vhodnější, když výrobce dominuje nebo když je služba sjednocená a používána mnoha spotřebiteli jednotně.