Jak najde překladač metodu, kterou je třeba zavolat?

Kompilátor, při zpracování volání metody:

• Kontroluje, zda definice metody existuje v třídě a jejích supertřídách.
• Určuje pomocí statického typování (během kompilace), která metoda má být volána, pokud je to možné.

Během běhu:

• Používá se mechanismus dynamického směrování.
• Objekt uchovává ukazatel na svou třídu.
• Třída uchovává tabulku směrování (method dispatch table), nebo vtable v C++/Objective-C, nebo tabulku metod (method table) ve Swift.
• Tabulka obsahuje ukazatele na implementace metod.
• Při volání metody hledá prostředí běhu odpovídající záznam v tabulce směrování třídy objektu podle jména selektoru (v Objective-C) nebo podle podpisu metody (ve Swift, pro virtuální metody).
• Po nalezení záznamu je volán ukazatel na implementaci metody.

V Objective-C to vypadá takto:

// Příklad volání metody v Objective-C
// [target messageName:parameter];
// Runtime hledá 'messageName:' v tabulce směrování 'target'.class

V Swift:

// Příklad volání metody ve Swift
// instance.methodName(parameter)
// V závislosti na typu (final třída, struktura, protokol, dynamický)
// se používá statické nebo dynamické směrování (vtable nebo message dispatch)

Typy směrování ve Swift:

Typ	Směrování	Optimalizace
struct, enum	Statické	Kompilátor zná přesnou metodu
final class	Statické	Kompilátor zná přesnou metodu
class (ne final)	Virtuální	Přes tabulku (vtable)
protocol (bez @objc)	Virtuální	Přes tabulku svědků protokolu
@objc (class, protocol)	Dynaické	Přes runtime Objective-C (message dispatch)