Jak se liší statická a dynamická typizace v programovacích jazycích?

Statické typování znamená, že typy proměnných jsou určeny a kontrolovány během kompilace. To umožňuje odhalit chyby typu před spuštěním programu. Například v Swift nebo C++ je typ proměnné explicitně uveden nebo odvozen kompilátorem a nelze jej změnit.

Dynamické typování znamená, že typy proměnných jsou určeny během běhu programu. To nabízí větší flexibilitu, ale chyby typu se mohou projevit pouze během běhu. Příklady jazyků s dynamickým typováním jsou Python a JavaScript.

Příklad v Swift (statické typování):

var number: Int = 10
number = "řetězec" // Chyba při kompilaci

Příklad v Python (dynamické typování):

number = 10
number = "řetězec"  # Funguje bez chyb