Co vyžaduje více zdrojů: přidání nového prvku nebo odebrání existujícího?

Obecně platí, že přidání nového prvku vyžaduje více zdrojů než jeho odebrání. Je to způsobeno tím, že při přidání může dojít k alokaci dodatečné paměti, případnému přerozdělení datové struktury (například rozšíření slice nebo hashovací tabulky) a výpočtům pro správné umístění prvku.

Odebrání se obvykle omezuje na rychlé hledání podle klíče nebo indexu a vrácení hodnoty, což vyžaduje méně operací.

Příklad v Go s použitím slice:

slice := []int{1, 2, 3}
// Přidání prvku
slice = append(slice, 4) // může způsobit přerozdělení paměti

// Odebrání prvku
val := slice[1] // jednoduchý přístup podle indexu

Tedy, přidání je potenciálně náročnější na zdroje, zejména s růstem datové struktury.