Jaké jsou existující přístupy k navrhování databází?

Hlavní přístupy k návrhu databází:

• Normalizace: Proces organizace dat v databázi za účelem snížení redundance a zlepšení integrity. Vyšší normální formy (1NF, 2NF, 3NF, BCNF, 4NF, 5NF).
• Dénormalizace: Opak normalizace, kdy jsou záměrně zaváděny redundantní data ke zlepšení výkonu dotazů, často na úkor složitosti aktualizací.
• Entitně-vazbový model (ER model): Grafický model používaný k reprezentaci strukturálních požadavků na databázi. Popisuje entity (objekty) a vztahy mezi nimi.
• Objektově orientovaný přístup: Návrh databází založený na konceptech objektově orientovaného programování (třídy, objekty, dědičnost, polymorfismus). Používá se v objektově orientovaných databázích.
• Dimenzionální modelování: Přístup často používaný při návrhu datových skladů a analytických databází. Založen na tabulkách faktů (události) a tabulkách dimenzí (kontext). Příklady: hvězdicový schéma a sněhová vločka.

Příklady použití přístupů:

• Normalizace: Transakční systémy (OLTP), kde je důležitá integrita dat a minimalizace redundance.
• Dénormalizace: Systémy reportování nebo analýzy (OLAP), kde je kritická rychlost čtení dat.
• Entitně-vazbový model: Počáteční fáze návrhu relačních databází pro vizualizaci struktury.
• Objektově orientovaný přístup: Systémy úzce integrované s objektově orientovaným kódem nebo použití NoSQL databází orientovaných na objekty (například dokumentové databáze).
• Dimenzionální modelování: Výstavba datových skladů, BI reportů a analytických systémů.